Dr. Emil Holub žil a realizoval své cesty ve druhé polovině 19. století. Nejprve sám, později společně se svou manželkou Růženou. V neuvěřitelně těžkých podmínkách získával poznatky, které jsou dodnes ceněny po celém světě. Ač je to dávno, je dodnes symbolem českých cestovatelů.
Od úmrtí Dr. Holuba v roce 1902 se v Holicích udržovala myšlenka založit mu v rodném městě muzeum. Přišly však dvě světové války a doba nebyla jednoduchá, ale myšlenka zústávala. První pamětní síň byla založena na místní faře v roce 1956. O deset let později byl otevřen Památník Dr. Emila Holuba. v roce 2012 byl přjmenovaný na Africké muzeum Dr. Emila Holuba. Tím se splnil cestovatelův velký sen - mít vlastní africké muzeum.
Co předcházelo vzniku muzea
Pokud nebereme v úvahu skutečnost, že některé Emilem Holubem darované sbírkové předměty byly uloženy v místních obecných a měšťanských školách, lze jako první pokus vytvořit ve městě Holubovu muzejní síň datovat rokem 1925. Obecní zastupitelstvo uvolnilo jednu místnost v radniční budově pro klubovnu Studentského spolku v Holicích a v ní bylo vystaveno několik předmětů a dokumentů z Holubových věcí. Tato dílčí expozice byla zničena při požáru radnice během květnového povstání 1945.
Další dokumenty a sbírkové předměty se podařilo shromáždit k jubileu 100. výročí narození cestovatele v roce 1947. K nim přibyly dary Kruhu rodáků a přátel města Holic v Praze. Při odhalování pomníku Dr. Emila Holuba v roce 1949 bylo znovu uvažováno o zřízení pamětní síně v nové radnici. K realizaci bohužel nedošlo, navíc bylo s exponáty velmi nešetrně a nedůstojně zacházeno.
Obrat nastal po ustavení Okresního národního výboru v Holicích. K přírůstkům došlo díky výnosu ministerstva školství a osvěty z roku 1950 o soustředění Holubových památek a sbírek do Holic. Péče o ně se ujal "Výbor pro zřízení muzea Dr. Holuba ", který byl ustaven v listopadu 1953. Významným přínosem byl vznik "Okresního vlastivědného muzea Dr. Emila Holuba". S minimem finančních prostředků i personálního obsazení byla 1. května 1956 v části prostor římskokatolické fary zpřístupněna expozice získaných sbírek, předmětů a dokumentů.
Za šťastný moment pro další existenci muzea lze paradoxně označit úmrtí paní Růženy Holubové 28. září 1958. Bylo sice známo, že paní Růžena vlastnila velmi mnoho cenných exponátů, dokumentů a osobních přemětů, z nichž některé rodnému městu manžela letmo přislíbila. Bylo však též známo, že Rakousko si Holuba a jeho odkaz v podstatě právem přisvojuje a očekává, že vše zůstane ve Vídni. Obrovské bylo proto překvapení holických činitelů, když došla zpráva o závěti Růženy Holubové: zbývající památky, předměty a dokumenty po manželovi, včetně kompletní pracovny, odkázala Holicím.
Okolnosti vzniku samostatného muzea
Tyto okolnosti podpořily snahu o zřízení samostatného muzea. Když se poté v letech 1958 - 1962 podařilo v Holicích postavit kulturní dům, byla všechna snaha zaměřena na výstavbu budovy pro Holubovy sbírky v jeho sousedství. Zajímavě architektonicky řešený objekt Památníku Dr. Emila Holuba v Holicích byl postaven v letech 1962 - 1966 svépomocí podle projektu ing. arch. Štefana Imricha z Bratislavy. Pro všechny obdivovatele slavného holického rodáka nastal velký okamžik 30. dubna 1966. Ten den byl slavnostně otevřen Památník Dr. Emila Holuba.
Tento počin byl jedním z nejvýznamnějších ocenění života a díla velkého afrického cestovatele.
Rekonstrukce podle návrhu arch. Davida Vávry
Původní expozice Památníku fungovala bez zásadních změn až do konce října 2010, kdy město Holice získalo finanční podporu z Evropské unie na její kompletní rekonstrukci. Památník byl na rok zcela uzavřen a probíhaly v něm nutné opravy. Autorem návrhu nové expozice se stal ing. arch. David Vávra. Koncept původní expozice byl zcela změněn a instalace byla obohacena mnoha interaktivními prvky. Během rekonstrukce byl název instituce změněn na Africké muzeum Dr. Emila Holuba.
Nová expozice byla slavnostně otevřena 2. května 2012 za přítomnosti velvyslankyně Jihoafrické republiky v Praze Její Excelence Sandry Botha, senátora JUDr. Miroslava Antla, hejtmana Pardubického kraje Mgr. Radko Martínka, předtavitelů města Holic a dalších významných hostů.
Věděli jste, že... ?
Dr. Emil Holub se během svého první ho pobytu v Africe ( 1872 - 1879 ) usadil v městečku Dutoitspan, kde provozoval soukromou praxi. Za skromným příbytkem a zároveň ordinací byl malý dvorek, na kterém měl svou soukromou ZOO. Choval zde šakaly, tarbíky, opice, drobnější savce a některé druhy ptáků. Největším a nejslavnějším obyvatelem byl lev Princ, kterému Dr. Holub vlastnoručně zhotovil klec.
Růženě Holubové bylo teprve 18 let, když odjela se svým chotěm do Afriky. Přes své mládí se ale byla plnohodnotným členem výpravy. Velmi rychle se naučila kafersky i dalším nářečím a stala se vyhledávanou tlumočnicí. Zdatně si vedla při preparování ptáků a drobných savců. Nejednou prokázala své nadání při shánění jídla výměnným obchodem s domorodci.
Dnes již můžeme jen odhadovat, kolik exponátů Dr. Holub z Afriky dovezl. Byly to desítky tisíc. V roce 1891 realizoval obrovskou etnografickou výstavu, nejprve ve Vídni a o rok později v Praze. K převozu všech exponátů potřeboval tři vlakové soupravy.
Na sever od řeky Zambezi již nevedly žádné zpevněné cesty. Nebylo tedy možné zásoby vézt na pronajatých vozech. Dr. Holub najímal domorodé nosiče, kterým za práci platil plátnem nebo skleněnými korálky. Když se však dostali na území znepřátelených kmenů, nosiči odmítali jít dál. Docházelo ke vzpourám, které musel často sám cestovatel řešit i fyzicky.
Přijďte se do našeho muzea v Holicích dozvědět více o Emilu Holubovi a jeho cestách